Recenze - Jak jezdí Volvo XC40, Evropské auto roku? Srovnali jsme dvě verze

Recenze - Jak jezdí Volvo XC40, Evropské auto roku? Srovnali jsme dvě verze

Testem prošla také XC40 od Volva. Zástupci webu Automix.cz o ní uvedli toto: 

I když možná máte stejně jako já Volvo spojené hlavně s praktickými kombíky, aktuálně tahle tradiční švédská automobilka prodává nejvíc „esúvéček". V nabídce má tři, tím nejmladším mezi nimi je XC40.

Volvo XC40 - thorova kladiva

S novou XC40 se přitom Volvo vydalo na cestu, na níž ještě nikdy nestálo. Zatímco dvojice XC60 (dlouhodobě nejprodávanější Volvo) a XC90 (momentálně druhý nejžádanější model značky) už patří mezi klasiky a prodávají se ve druhých generacích, XC40 žádného předchůdce nemá. Ale i když tento kompaktní crossover vznikal od nuly, na dokonale čistém papíře, výrobce na něj může být pyšný. Ačkoliv jde o první městské SUV v historii značky, hned získalo ocenění Evropské auto roku 2018. Jako vůbec první Volvo…

A současně se dostalo na pozici třetího nejprodávanějšího vozu švédské firmy.

Přiznávám, že mě XC40 zaujala na první pohled. V době, kdy většina městských „kříženců“ vypadá skoro stejně, XC40 přijíždí s originálním designem, dokonce i v rámci celé nabídky značky. Jasně, novinku okamžitě identifikujete jako Volvo, třeba podle charakteristické masky chladiče, světlometů s LED diodami ve tvaru Thorova kladiva nebo vertikálního rozmístění zadních svítilen. Ale najdete u ní spoustu nových nápadů a vtipných detailů. Líbí se mi třeba jistá „hranatost" karoserie. Nebo zlom u zadního sloupku či zvláštní sklon přídě. Anebo malinká švédská vlaječka, která vykukuje zpod kapoty kousek nad předním blatníkem. Je to samozřejmě „blbinka", ale roztomilá.

Za designem stojí Ian Kettle, jenž se inspiroval ve světě sci-fi. Jeho cílem bylo navrhnout auto s duchem „malého houževnatého robota“. Myslím, že se to povedlo.

Volvo samozřejmě zákazníkům nabízí spoustu možností, jak auto doladit podle individuálního vkusu. Nabízí nejen několik barevných provedení s kontrastně vyvedenou střechou, ale vzhled ovlivňuje i zvolená výbavová verze. Já jsem vyzkoušel dva vozy s různými motory a právě i v odlišných provedeních. Zatímco exemplář s dieselem D4 pod kapotou ve výbavě Momentum oblékl zajímavou kombinaci nebesky modré karoserie a bílé střechy (což je sympatický odkaz na legendární Volvo Amazon, jež právě světle modrou barvu proslavilo), kus se zážehovou jednotkou T5 zářil bílým lakem, který doplnila černá střecha. A o sportovnější výraz se postarala výbava pojmenovaná R-Design.

S chytrými nápady
Že Volvo udělá XC40 jako pohledné auto, se dalo tušit. Když se podíváte na ostatní Volva „nové generace“, nic jiného než nápaditý a elegantní design prostě nečekáte. Mnohem víc jsem byl zvědavý na interiér. A na to, jak novinka bude jezdit.

Začněme uvnitř. Zaujalo mě tvrzení automobilky, že si na pomoc při vývoji a návrhu kabiny přizvalo svoje zákazníky. Volvo se jich totiž ptalo, co od svého vozu vyžadují. Údajně tak vzniklo auto, které je ve všech směrech stvořeno k jednoduchosti, prý tak, aby vám usnadnilo život.

Je pravda, že jsem byl mile překvapený, kolik chytrých nápadů jsem uvnitř našel. Už pohled na otevřené dveře je zvláštní. Volvo totiž dokázalo protáhnout dveřní schránky hodně dopředu, skoro přes celou délku dveří. Takže se do nich vejde například notebook a k němu ještě třeba velká láhev s pitím. Tvůrci interiéru mimořádné velikosti těchto „kapes“ dosáhli odstraněním reproduktorů, které ve výplních dveří obvykle bývají. V XC40 se tak postranní reproduktory nacházejí výše, vedle klik – což je pro poslech vlastně ideální výška.

Za palubní deskou je ukrytý basový reproduktor, který navíc doplňuje ještě kompaktní, ale současně výkonný subwoofer, umístěný v zádní části vozu. Pulzuje prý enormním objemem vzduchu, který protlačuje skrz otvor v oblouku mezi zadními koly, a pro úsporu místa je integrován do architektury vozidla – neomezuje tak zavazadlový prostor. A hlavně dělá z kabiny jeden velký basový reproduktor.

Ale zpátky k praktičnosti. Oceňuji, že Volvo kapsy ve dveřích vystlalo na dotek příjemnou měkkou látkou (je z recyklovaného plastu), takže v nich věci nekloužou a nemají možnost se obouchat.

Odkládacích prostor v interiéru najdeme přes dvacet a myslelo se opravdu na všechno. Takže tu máte kam odložit telefon (místo pro něj je navíc vybaveno podložkou pro bezdrátové dobíjení), kelímky s nápoji nebo třeba i krabici s papírovými kapesníky. A ty dokonce můžete po použití okamžitě vyhodit. Samozřejmě ne z okna – XC40 má ve středové konzole vtipně ukrytý vyjímatelný odpadkový koš. Což je pro mě coby silného alergika, který obvykle zaplní hned několik schránek posmrkanými kapesníčky, mimořádně vítaná a šikovná pomoc.

Další úložné prostory se ukrývají pod sedačkami a v podlaze, užitečné jsou také výklopné háčky před sedadlem spolujezdce. Z každého kousku kabiny prostě cítíte, že při návrhu jejího uspořádání někdo opravdu přemýšlel a snažil se z ní dostat maximum.

 Volvo XC40 pohled na interiér

A když už jsme u milých překvapení, zaujal mě také vnitřní prostor. XC40 stojí na půdorysu, který se rozměry podobá běžným hatchbackům nižší střední třídy. Jenže uvnitř to nepoznáte, tohle auto působí, jako by bylo o třídu větší.

Je jasné, že vysoká karoserie poskytne spoustu místa nad hlavou, ale švédský crossover potěší cestující vzadu i prostorem pro nohy. Úplně bezchybné to však není, uvítal bych širší přístup k zadním sedačkám. Kufr pak pojme 479 litrů, po sklopení zadních opěradel až 1136 litrů. A i tady narazíte na praktické detaily, například dvojité dno či úložné prostory po stranách - zvlášť ten vpravo je díky popruhu, který udrží náklad na jednom místě, šikovný.

Švédská klasika
Stejně jako si zájemci mohou pohrát s podobou exteriéru, také pro kabinu Volvo nabízí spoustu kombinací materiálů (včetně exotických jako je grafén nebo syntetické pavoučí hedvábí) a barev. Ostatně exemplář s benzinovým motorem dostal vyloženě křiklavý interiér štědře čalouněný látkou ve výrazném odstínu na pomezí červené a oranžové.

Architektura palubní desky a uspořádání ovládacích prvků se neliší od ostatních Volv nové generace, na jejímž začátku bylo SUV XC90. Dominantním prvkem palubní desky je devítipalcová dotyková obrazovka, která je orientována na výšku. Ovládá se tu skoro všechno - kromě nejdůležitějších funkcí spojených s řízením. Znamená to tedy, že budete často šmejdit prstem po displeji (a zanechávat na něm otisky), což podle mě není úplně ideální způsob ovládání. Ale v případě Volva se na to dá zvyknout docela rychle, systém je totiž rychlý, přehledný a intuitivní. Funkce spojené s řízením máte pod kontrolou díky tlačítkům na volantu.

Už tradičním prvkem je také digitální přístrojový štít, jehož vzhled můžete měnit pomocí několik předdefinovaných grafických témat.

Novinkou je drobný volič osmistupňové automatické převodovky. Ovládání, které probíhá „po drátech" (mezi pákou a převodovkou není mechanické spojení), přineslo také jednu zvláštnost, na niž jsem si dlouho zvykal. Pro zařazení R (zpátečky) a D (jízda vpřed) musíte volič použít dvakrát, první pohyb totiž vždy způsobí vyřazení na neutrál. Takže když si nedáte pozor, místo pohybu jen prošlápnete na místě plyn. Nebo se nedejbože pohnete směrem, kterým jet nechcete.

Mnoho a mnoho odstavců bych mohl popsat o bezpečnostní výbavě. Ta je skutečně mimořádná. XC40 umí například hlídat provoz při couvání z garáže nebo parkovacího místa (dokonce umí zastavit, když za vámi vidí překážku), sleduje okolí, chodce, cyklisty a auta při jízdě, pozná velká zvířata a předpovídá krizové situace. Takže chrání nejen posádku, ale všechny okolo.

A vlastně i sama sebe. Kamerový systém s rozsahem 360 stupňů totiž pomůže řidiči zaparkovat i do těsných míst. Osobně jsem tuhle vymoženost ale nejraději využíval při vjezdech a výjezdech z krytých parkovišť – v místech, kde musím dávat bacha na obrubníky. Určitě to znáte také, tyhle výjezdy jsou často úzké a zakroucené, takže obrubník se vedle kola jen těžko hledá. Do doby, než do něj vrazíte. Obraz ze soustavy kamer má navíc parádní obraz. Z vozu je však perfektní výhled i okny - díky vyšší pozici máte dokonalý přehled o hranaté karoserii.

Volvo XC40 - jak jezdí

Obě testované motorizace však výkonem patří na vrchol nabídky. Jde o čtyřválce a vždy jsou spojené s osmitupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol.

Nejsilnější nafťák D4, přeplňovaný dvěma turbodmychadly, dává 190 koní (140 kW) a až 400 newtonmetrů. Dvojice turbodmychadel tu ale není jen kvůli „síle", mnohem důležitější je, že pomáhá plynulejší akceleraci a rozšiřuje spektrum využitelných otáček. Výsledkem je příjemný a pružný turbodiesel s jemným projevem bez zřetelných mezer „v tahu". Přesvědčivý je zejména ve středních otáčkách, kdy dokáže auto hezky rozhýbat.

Ve vysokých rychlostech motoru však trochu dochází dech - kupříkladu v případech, kdy budete chtít akcelerovat ze 130 km/h na vyšší kvalt. D4 je prostě klidnější motor, který si skvěle rozumí s automatickou převodovkou, volnějším tempem a dokáže být úsporný. Během testu se spotřeba pohybovala mezi 6 až 9 l/100 km.

 Volvo XC 40 - pohled zvenčí

Nejrychlejší XC40 má pod kapotou benzinový čtyřválec s označením T5. O přeplňování se stará jedno turbodmychadlo a výkon dosahuje 247 koní (182 kW). Malé SUV s tímhle motorem působí hodně čiperně, v jakékoli situaci má dost výkonu. Dvoulitr má navíc uhlazený charakter a vytáčí se sice ochotně, ale nijak dravě. Spíš sebevědomě táhne z nižších přes střední otáčky, kde se cítí nejlépe. A samozřejmě je ve srovnání s dieselem, byť dvakrát přeplňovaným, podstatně pružnější a živelnější. Spotřeba je pochopitelně vyšší než u dieselu, v mém případě se pohybovala mezi 8 až 11 l/100 km.

V obou případech si nemohu stěžovat na práci automatické převodovky, řadí hladce a rychle.

Zajímavé je, že i když jsem vyzkoušel dvě nejvýkonnější varianty, stejně jsem neměl chuť pospíchat. I XC40 v tomhle ohledu funguje jako opravdové Volvo, takže jsem za jejím volantem spíš odpočíval. Uklidňující povaze kompaktního crossoveru není těžké podlehnout, autu k tomu stačí vlastně jen útulný interiér, dokonalé sedačky a skvělé audio.

Otázkou nicméně zůstává, jestli podobně budou působit i levnější verze. K testu jsem totiž dostal velice dobře vybavené kusy, jejichž cena přesahovala 1,4 milionu korun. Dražší je přitom výkonnější benzin - cena sice startuje na 1 097 500 Kč (už to je dost), ale testovaný vůz měl hodnotu dokonce 1 614 350 Kč. Základní provedení se 116koňovým tříválcem přitom vyjde na 757 500 Kč.

 

Volvo XC 40  - zajistěte si zkušební jízdu



« Zpět na novinky27.09.2018, zdroj: Automix.cz
Volvo XC 40 - Thorova kladivaVolvo XC 40  - pohled na interiérVolvo XC40Volvo XC 40 pohled z venčí
Newsletter