Nejlíp jezdící volvo současnosti dle auto.cz

Nejlíp jezdící volvo současnosti dle auto.cz

Jak prošlo Volvo testem ediotrů webu auto.cz? Čtěte niže recenzi, kterou o vozidle značky Volvo auto.cz napsalo:

Volvo V60 D4 FWD (140 kW) – Nejlíp jezdící volvo současnosti

Nová generace Volva V60 nás v prvním redakčním testu nadchla. Švédský kombík střední třídy vypadá prostě nádherně, kombinaci skandinávské strohosti s výraznou maskou a světlomety s „Thorovými“ kladivy se designérům Volva povedlo šikovně aplikovat na další automobil. Krásný oblek navíc ukrývá prostorný interiér i objemný zavazadelník. Vynikající je podvozek, který i v českém prostředí skvěle tlumí jednotlivé nerovnosti a ani na 18palcových kolech není zbytečně tvrdý. Dokonce bychom neváhali V60 prohlásit za nejlépe jezdící volvo současnosti.

Švédové sice chtějí skončit s turbodiesely, motor D4 v útrobách nového Volva V60 ale dokazuje, že je to škoda. A jaká je vůbec nová generace tohoto kombíku střední třídy?

Design, interiér
Volvo postupně inovuje svoji nabídku. Začalo se největšími, devadesátkovými modely, po XC90 v roce 2015 postupně dorazil sedan S90 a v roce 2016 kombi V90, loni následovala o segment menší šedesátková řada. Jako první debutovala SUV XC60, která se mezitím stala světovým autem roku, letos nastal čas pro již tradiční zástupce střední třídy, kombi V60 a sedan S60. První z nich se už u nás prodává, a tak byl ideální čas ho vyzkoušet během týdenního redakčního testu.

V60 přitom už nástupce potřebovala jako sůl, předchůdce se vyráběl od roku 2010, což je v automobilovém světě dlouhá doba, byť jeho nadčasový design zůstával i po tolika letech svěží. Automobilka se navíc potřebovala zbavit staré techniky, a tak je druhá generace V60 opravdu novým autem.

Jednak je tu aktuální designový směr Volva, definovaný světlomety s grafikou „Thorova“ kladiva, druhak vlastní platforma SPA určená pro vozy střední třídy a výše. To předchůdce ještě využíval architekturu z dílny někdejšího vlastníka Volva, Fordu. Práce tak na novince bylo dost. Jaký je výsledek?

Skandinávský švihák
Co se týče designu, musíme říct, že ten se Volvu povedl na jedničku. Designérský tým Thomase Ingenlatha se už od dob XC90 překonává a stále dokazuje, že umí navrhnout krásný automobil, ať už jde o SUV nebo třeba kombík střední třídy. Přitom ani V60 nelze vytýkat přílišnou podobnost s větší V90. 

Ano, základní koncepce skandinávsky strohého designu je sice shodná, V60 má ale díky jinému nárazníku a výraznějším světlometům, s protaženým „topůrkem“ Thorova kladiva, sportovnější vizáž než přísně elegantní V90. A jiná je i silueta, V60 hraje více na praktičnost, a tak je zadní okno takřka kolmé, oproti svažujícímu se u V90. Vertikální koncová světla protažená do víka kufru ale nadále zůstávají poznávacím znakem kombíků z Torslandy.

Ve srovnání s předchůdcem se tak design hodně proměnil, což platí i pro rozměry. V60 se mezigeneračně značně natáhla - s 4.761 mm je o 126 mm delší než minulá generace, rozvor se protáhl o 96 na 2.872 mm. Rozměry tak překonává i konkurenci, jak dokazuje přiložená tabulka.

Volvo V60 – srovnání rozměrů s dalšími kombíky

Model Volvo V60 Audi A4 Avant BMW 3 Touring Mercedes-Benz C kombi
Délka (mm) 4761 4725 4633 4702
Šířka (mm) 1850  1842  1811  1810
 Výška (mm) 1427   1434 1429  1457 
 Rozvor (mm) 2872   2820 2810   2840
Objem zavzadelníku (l)  529/1821    505/1510 495/1500  460/1480 

Strohý, ale prostorný
Naopak koncepce interiéru je pro aktuální majitele Volva dobře známá, V60 totiž převzala z větších modelů řešení s vertikálně orientovaným displejem multimediálního systému s úhlopříčkou devíti palců, do něhož je orientována většina ovládacích prvků auta. Interiér je tak designově velice čistý, z hlediska materiálů, jejich zpracování nebo třeba rozlišení obrazovek není Volvu vlastně co vytknout. Když už byste si chtěli stěžovat, můžete třeba ukázat na kůži Moritz s hrubým vzorem, to už byste ale museli být opravdu detailisté. To nám spíše vadily hlučné zámky dveří, které při odemykání a zamykání cvakají dost nevybíravě hlasitě.

Multimediální systém Sensus navzdory kontinuálním úpravám už dobře známe, přesto máme pocit, že někteří konkurenti si s ovládáním takového systému poradili lépe, intuitivněji. Zvyknout se na to dá, navíc dotyková obrazovka reaguje na pokyn spolehlivě a hbitě, a tak vám potřeba listování v nabídce nebude zase tolik vadit. S dotykovým displejem každopádně budete muset pracovat často.

Za volantem se sedí docela nízko, což dále zdůrazňuje poměrně vysoká palubní deska. Přední sedadla hrají primárně na komfort, jsou opravdu široká, a tak vyhoví i prostorově náročnějším osobám. Ti hubenější ale musejí počítat s tím, že v oblouku tolik nepodrží tělo.

Výhodou je též poskytovaný vnitřní prostor. Vpředu máte nad hlavou opravdu hodně místa, což platí také pro sedadla vzadu. Se svými 182 centimetry mám na zadní lavici ještě asi čtyřcentimetrovou rezervu nad hlavou, dostatek místa zbývá i při „posazení se za sebe“ také před koleny. Jen bychom ocenili výše uložený sedák zadní lavice. Takhle se sedí s poněkud skrčenými koleny.

Chválíme ale doslova luxusní panel klimatizace pro zadní sedadla s 230V zásuvkou nebo loketní opěrku s odkládací schránkou a držáky nápojů. Naopak ve dveřích by kapsy mohly být větší, zatímco odkládacím prostorům mezi předními sedadly není co vytknout.

Uznání zaslouží také zavazadlový prostor, jak je u vozů Volvo zvykem. Objemově jasně překonává německou prémiovou konkurenci, udávaných 529 litrů je v dané kategorii opravdu hodně. Plocha je přitom pravidelně tvarovaná, se slušnou šířkou mezi podběhy, po sklopení zadních sedadel navíc vznikne naprosto rovná plocha bez schodu – asi i proto ten nízko uložený sedák zadní lavice. Vedle toho tu jsou i praktické háčky na nákupní tašky, hned čtyři, pod podlahou navíc zbývá prostor pro rezervní kolo. A když si připlatíte, dostanete elektricky sklopné zadní sedačky nebo možnost rozdělení kufru na dvě části pomocí výklopné části dna.

Není turbodieselu škoda?
Volvo se v následujících letech kvůli emisním normám hodlá vzdát turbodieselů, a tak je V60 možná jeho posledním novým modelem se vznětovým agregátem. Nabídne alespoň výběr mezi dvěma dieselovými dvoulitry, zatímco odvozený sedan S60 se už spolehne výhradně na benzinové jednotky. Jak ale dokazují naše zkušenosti s dvoulitrem D4, je to škoda. Není divu, že prodejům střední třídy u nás nadále vládnou turbodiesely, do takového kombíku jsou stále ideální volbou.

Pod obchodním označením D4 se ukrývá řadový dvoulitrový čtyřválec rodiny Drive-E s hliníkovým blokem i hlavou válců, který je dopovaný dvojicí turbodmychadel. Nechybí mu selektivní katalytická redukce, přičemž kapalina AdBlue se dá prakticky doplňovat hrdlem umístěným vedle toho od palivové nádrže. Naladěn je na 140 kW a 400 N.m, což z něj dělá nejsilnější vznětový motor v nabídce V60. K dispozici je z naftových jednotek dále už jen D3 se 110 kW.

V případě testovaného kousku ale došlo k zásahu od divize Polestar, který jeho parametry vylepšuje na 147 kW a 440 N.m. Tato optimalizace, jakýsi rozsáhlý tovární chip tuning, přitom zasáhla několik oblastí - nejenže zvyšuje točivý moment v často používaných otáčkách, což se hodí při každodenní jízdě, ale také vylepšuje zpětnou vazbu při sešlápnutí plynu díky kalibraci odezvy škrticí klapky a zrychluje řazení automatické převodovky.

Celkově přitom musíme říct, že jde o povedený motor. Zvenku sice dá hlasitě najevo svůj hrubý dieselový charakter, který lehce slyšíte i po nastartování, než se motor zahřeje. Po chvilce však jeho lehké vibrace zmizí, díky skvělému odhlučnění o jeho práci uvnitř při jízdě prakticky nevíte.

Motor potěší i svojí silou, která je díky dvojici turbodmychadel dostupná prakticky od volnoběhu. Hezky se sbírá už od nějakých 1300 otáček, přičemž nízkému pásmu se nebrání, nad volnoběhem na rozdíl od mnohých jiných turbodieselů prakticky neduní. Síly má pak více než dost, což si uvědomíte při prudkých rozjezdech, které už v případě dvoukolky promlouvá do řízení. Do rodinného kombíku je ale testovaný agregát ideální volbou, navíc tento problém můžete vyřešit příplatkovým pohonem všech kol.

Velice dobré je to i se spotřebou, závěrečný průměr se zastavil na 6,5 l/100 km. Během klidných přejezdů po okresních silnicích jsme se dokázali přiblížit k pěti litrům, na dálnici si V60 řekla do 6,5 l/100 km. Při svižnějším tempu však už spotřeba vzrostla na nějakých osm litrů.

Motor D4 je standardně dodáván se šestistupňovým manuálem, za příplatek 60.000 korun dostanete testovaný automat. Jedná se o dobře známý osmikvalt od Aisinu, který celkovému charakteru auta naprosto odpovídá. Při běžné jízdě to je bez výhrad, mění převod naprosto hladce a jemně, když se však rozhodnete trochu zrychlit, mnohdy se nenadálým tempem nechá zmást a řadí nelogicky a cukavě.

Zkrátka pohodář
V praxi si toho ale vlastně ani možná nevšimnete, protože Volvo V60 je rozeným pohodářem. Začíná to už neskutečně hrajícím příplatkovým audiosystémem Harman Kardon s naprosto čistým zvukem nebo podvozkem, tvořeným dvojitými příčnými rameny vpředu a víceprvkovým zavěšením Integral Link vzadu, který je pro potřeby českých řidičů perfektně naladěn. Dokonce bychom řekli, že to je to nejlépe jezdící Volvo současnosti.

V60 si umí s naprostou jistotou poradit s nástrahami tuzemských vozovek, je přitom jedno, zda jedete po rozbité okresce nebo překonáváte příčné spáry, švédský kombík danou nerovnost komfortně a bez hlučných ran překoná. Jezdili jsme přitom na 18palcových kolech, přičemž auto nebylo vyzbrojeno příplatkovým adaptivním podvozkem.

Špatné to není ani s odhlučněním. Na dálnici sice lehký šum od karoserie uslyšíte, ten je ale pro kombíky celkem typický. To si spíše povšimnete citlivosti pneumatik Pirelli Cinturato P7 na povrch vozovky. Na hrubém asfaltu jsou docela hlučné.

Řidiče Volvo nijak neponouká k rychlé jízdě, byť ji ve výsledku také zvládá. Podvozek si s rychlým tempem umí poradit, karoserie se ovšem v oblouku lehce naklání, schopnosti auta ale při takové jízdě omezují hlavně dvě věci. Jednak nekomunikativní, vcelku lehké řízení, kvůli kterému nemáte takový pocit jistoty, a také manuální režim automatické převodovky. Volič na středovém tunelu má obrácenou logiku řazení a převodovka si stejně přeřadí sama, když překoná hranici 4000 otáček. Červené pole přitom leží až pod 5000 otáčkami.

A není drahý
Za povedený celek přitom Volvo nežádá tolik, respektive v porovnání s kombíky německého prémiového tria. V60 ve zkoušené verzi D4 (140 kW) s automatem a pohonem předních kol přijde podle ceníku minimálně na 1.098.900 korun, zatímco konkurenční kombi z řad Audi, BMW a Mercedesu ve srovnatelných verzích překonávají 1,1 milionu korun. Při objednání manuálu přitom ušetříte 60.000 korun, při žádosti o čtyřkolku si naopak musíte připlatit dalších 60.000 korun.

Připlácet si ale patrně budete. Navigace přijde k základnímu výbavovému stupni na 32.200 korun, vyhřívaná přední sedadla na 9.800 korun a třeba zadní parkovací senzory na 10.600 korun.

Volvo V60 – srovnání s konkurenčními kombíky

Model Volvo V60 Audi A4 Avant BMW 3 Touring Mercedes-Benz C kombi
Motor D4 2.0 TDI 22d 220 d
Pohon přední přední  zadní zadní
Zdvihový objem [cm3]  1969 1968  1995  1950
Válce/ventily  4/4  4/4 4/4  4/4
Největší výkon [kW/min] 140/2450 140/3800-4200 140/4000 143/3800
Točivý moment [N.m/min] 400/2900-4200 400/1750-3000 400/1750-2500 400/1600-2800
Převodovka 8A 7DS 8A 9A
Max. rychlost [km/h] 220  231  226  233
Zrychlení 0-100 km/h [s]  7,9  7,9   7,5 7,0
 Komb. spotřeba [l/100 km]  4,5  4,2  4,7 4,8
 Základní cena [Kč]  1.094.900  1.142.900 1.160.666  1.133.770 

Závěr

Nová generace Volva V60 nás v prvním redakčním testu nadchla. Švédský kombík střední třídy vypadá prostě nádherně, kombinaci skandinávské strohosti s výraznou maskou a světlomety s „Thorovými“ kladivy se designérům Volva povedlo šikovně aplikovat na další automobil. Krásný oblek navíc ukrývá prostorný interiér i objemný zavazadelník. Vynikající je podvozek, který i v českém prostředí skvěle tlumí jednotlivé nerovnosti a ani na 18palcových kolech není zbytečně tvrdý. Dokonce bychom neváhali V60 prohlásit za nejlépe jezdící Volvo současnosti.

Chválíme také motor. Turbodiesel D4 možná zvenku „naftově“ rachtá, v kabině je ale jeho zvuk výtečně odhlučněn, síly má navíc na rozdávání. A ani ta spotřeba není špatná... Až si říkáme, jestli není škoda, že se Volvo chce v budoucnu vznětových agregátů vzdát.

Naopak chyby se na nové V60 hledají těžko. Automatická převodovka při změně tempa možná trochu váhá, v tak pohodovém autě jí to ale klidně odpustíte. Multimediální systém pak možná není tak intuitivní jako u německé konkurence, jedinou výraznější výtku tak vlastně máme jen k nekomunikativnímu řízení, které trochu kazí dojem z jinak skvěle jezdícího auta.

Celkově vzato tak můžeme nové Volvo V60 jedině doporučit. Jestliže evropské prodeje ve střední třídě aktuálně klesají, V60 je dobrým důkazem, že jsou tato auta nadále skvělá. A kdybyste přece jen hledali něco, co zvládne i jízdu v terénu, nešilhejte hned po populární XC60. Vrabci v Torslandě si totiž nahlas cvrlikají, že se už brzy dočkáme zvýšeného kombíku V60 Cross Country. A ten by mohl být perfektní odpovědí na vaše potřeby.

« Zpět na novinky25.09.2018, zdroj: auto.cz
Volvo V60 - výzva pro každého řidiče - kdo by si nechtěl sednout?Volvo V60 - palubní deska je prostě nádherná, natož pak kompletní pohled na přední část vozuVolvo V60 - pohodlí předevšímVolvo V60 - ovládací panelVolvo V60 - rádioVolvo V60 - řadím, řadíš, řadímeVolvo V60 - start a stop - kdo by nechtěl zmáčknout takové tlačítko?Volvo V60 - detailVolvo V60 - detailVolvo V60 - klademe důraz na detailVolvo V60 - spolujezdec i řidič mají dostatek prostoruVolvo V60 - luxus vepředu i na zadních sedadlechVolvo V60 - a opět jedna fotka Volvo V60 - interiér je vážně luxusníVolvo V60 - pohled zepředuVolvo V60 - boční pohledVolvo V60 - přední pohled
Newsletter